Mé jméno je Petr Macháček a mou filosofií i životním stylem je pěstování zeleniny na našem statku plně v souladu s ekologickými principy. Bez použití chemie a hlavně tak, aby se co nejvíce zachovala pestrost a rozmanitost krajiny. Začínal jsem v roce 2007 a stále mě to naplňuje.
Agrolesnictví – pěstování zeleniny v sadu
Od rodičů jsem dostal sad, ve kterém hospodařil již můj praděda. Byl to krásný starý sad a jsem rád, že některé z ovocných velikánů nám tu rostou až do dnešních dnů. Kromě nich jsem ale zasadil i vysokokmeny všeho druhu. Od starých odrůd hrušní (Clappova máslovka, Konference) a jabloní (Jadrnička moravská, Smiřické vzácné, Matčino) až po třešně či švestky. Bylo mi líto prázdného místa mezi řadami stromů, a tak jsem je zúrodnil a na vzniklých políčkách začal v průběhu let postupně pěstovat více a více druhů zeleniny. Tomuto způsobu hospodaření mezi stromy se říká agrolesnictví.
Zachovávám střídání plodin a záleží mi na tom, abych půdu stále přirozeně obohacoval a zúrodňoval. Proto například půdu kolem rostlin přikrývám mulčem z posekané trávy či slámy, aby zbytečně nevysychala, a pro zlepšení úrodnosti používám hnůj a vermikompost z naší vermikompostárny.
Pěstování zeleniny ve vyšší nadmořské výšce
Jednou z výzev, se kterou jsem se od počátku potýkal, bylo zjistit, jaké druhy zeleniny lze pěstovat v naší nadmořské výšce (450 m n. m.). Postupem času jsem se odvážil pěstovat stále více druhů. Náš výše položený statek se zpočátku zdál být velkou nevýhodou, ale dnes už si ohromně vážím toho, že narozdíl od Polabí, kde se vždy intenzivně hospodařilo, je půda v našem okolí nezatížena chemií. Ba co víc – v historii se na zdejších loukách převážně pásly krávy, takže je tu zemina úrodná.
Prodloužení sezony díky fóliovníkům
Asi v roce 2014 se ke mně dostala kapková závlaha a já se začal učit ji používat. Od jednoho malého skleníku, ve kterém jsem začínal, jsem postupně pořídil v roce 2016 první z fóliovníků o rozměrech 7×30 m. Byl hliníkový a z bazaru a nevydržel nápor sněhu. Musel jsem tedy pořídit nový za 70 tisíc o stejných rozměrech. Fóliovník se ukázal být v pěstování zeleniny obrovským pomocníkem, protože se tak prodloužila sezona a mohli jsme se zaměřit i na teplomilnější zeleninu, především rajčata, papriky a lilky.
V roce 2018 jsem za 120 tisíc koupil z Polska další foliovník stejné velikosti a s otvíratelnými boky. Jenže jsem k němu nedostal návod… A tak jsem se s jeho postavením pral a podařilo se mi ho postavit až na podzim 2019. A hned na jaře 2020 ho převrátila a značně poškodila vichřice Sabrina. Musel jsem ho ale ještě před sezónou opravit a za dalších 20 tisíc pořídit ohýbačku trubek, abych srovnal zohýbané oblouky pro novou plachtu. Tímto moc děkuji Vláďovi a jeho ženě Ivě. Oba sezonu 2020 strávili na našem statku a velice mi pomohli i se zeleninou.
S jejich pomocí jsme také na podzim 2020 dostavěli třetí fóliovník, k pěstování jsme ho ale využili až o rok později. Pořizovali jsme ho s tím, že ho budeme vytápět a kromě toho, že se díky němu ještě více prodlouží doba pěstování zeleniny, jej využijeme i pro přípravu sadby. To se nám podařilo a je to opravdu velká pomoc. Má dvojitou dofukovací folii a v roce 2022 jsme v něm postavili vyhřívaná lože neboli pěstební boxy pro sadbu.
Ze začátku jsme naši bio zeleninu pěstovali pouze venku, ale když bylo několikrát celé pole rajčat zničeno plísní, řekli jsme si, že bez fóliovníků to nepůjde. Navíc tu byla možnost získat na ně dotaci. Jenže na stavebním úřadě došlo k nedorozumění a nakonec šla celá částka, tedy asi 300 tisíc korun, z vlastního. S tím jsme nepočítali a byl to velký zásah do rozpočtu našeho statku, proto si moc ceníme, že nám tehdy nabídl finanční pomoc kamarád Marek. Marku, moc děkujeme!
Dotaci jsme ale získali v roce 2019. Julie, moje bývalá žena, tehdy požádala o dotaci Mladý začínající zemědělec a díky ní jsme pořídili kamenný mlýn rakouské výroby, čističku obilí, loupačku špaldy, sekací traktůrek pro sekání trávy v meziřadí, chladící box a secí strojek.
Cesta k regenerativnímu zemědělství
V roce 2021 jsme se inspirovali způsobem market gardening a své ekologické pěstování posunuli o krok blíž k regenerativnímu zemědělství. Založili hrůbky, maličko vyvýšené záhony z kompostu, díky kterým účinně předcházíme přílišnému zaplevelení například mrkve, ředkviček a listové zeleniny. V roce 2022 se nám také díky podpoře Libereckého kraje podařilo zakoupit originální nástroje od Neversing Farm, s nimiž se plevel podtrhává ručními plečkami již při prvním náznaku v nitkové fázi, a tak se mnohem snadněji udržují záhony čisté. Ostatně, už o rok dříve jsme se tímto výrobcem inspirovali a pracovali s pomocí podobných, vlastnoručně vyrobených nástrojů.
U mnohých plodin se nám také osvědčilo mulčování, a to i ve fóliovnících – díky tomu se nám daří eliminovat plevel i přílišný odpar vláhy, která tvoří ochranu proti erozi. Mulčujeme např. rajčata, okurky, papriky, dýně, košťáloviny či saláty. Vzhledem k potřebě velkého množství nadrcené biomasy jsme díky finanční pomoci Janiných rodičů, kteří nám fandí a jejichž podpory si moc vážíme, pořídili řezačku šíře 150 cm za náš traktor, kterou využíváme na sklízení biomasy na mulč a pro vermikompostárnu.
Vlastní bio sadba zeleniny
Jak už jsem zmiňoval, třetí fóliovník je vyhřívaný. Postavili jsme v něm pěstební box 1,1×12 m dlouhý, který vyhříváme za pomoci topného drátu ve dně. Díky tomu si všechnu sadbu připravujeme sami. Začátkem února tu vyséváme vše od paprik a celeru až po rajčata a první saláty. Pro dopěstování sazenic pak stavíme dočasný pěstební box vyhřívaný horkovzduchem, kde dopěstováváme pře-pikýrované sazenice rajčat i sadbu košťálovin, salátu, mangoldu, cibulky a další zeleniny. Od jara 2021 také máme nové jahodiště s 1600 kusy jahodníků, první sezóna nám ale bohužel nevyšla, protože byl příliš chladný začátek roku, a úrody jsme se prakticky nedočkali. O to více jsme se radovali z úrody v sezóně 2022 – jak potvrdí naši podílníci, dočkali jsme se spousty chutných jahod různých odrůd.
Těším se, co nám přinese tento i další roky.
Petr Macháček